Jak náš život ovlivňuje okolí?

  Někdy přemýšlím nad tím, jak jsou můj život, moje štěstí a sebevědomí ovlivněny okolím. A myslím si, že je potřeba vynaložit spoustu sil, aby tomu tak nebylo. Všude okolo jsou lidé, věci, články, fotky,..a spousta dalších věcí, se kterými se můžeme srovnávat. Jen něco vidíme a hned si to otočíme vůči sobě. Zvládla bych to taky tak? Jakto, že ji to tak sluší? Jak to dělá, že má pořád upravené vlasy? Proč se chová tak přirozeně? To se nebojí?

  Místo abychom se soustředili na sebe, na to co zvládneme my, co sluší nám a byli bychom přirozené, zaměřujeme svůj pohled na ostatní a srovnáváme se s nimi. A ne jenom ve vzhledu, také ve schopnostech. Často si přejeme být jako někdo. A neuvědomujeme si, že mnohem lepší je být takovým člověkem, aby si všichni přáli být jako my. Ale to je těžké, když je okolo nás tolik podmětů, které nás ovlivňují.

Sociální sítě 

  Jedním z takových míst, kde jsme ovlivňováni, a možná si to ani neuvědomujeme, jsou sociální sítě. Ať už se bavíme o facebooku, instagramu nebo snapchatu, je to jedno, všechny jsou založené na stejném principu - lidé zde sdílí okamžiky ze svých životů. A my je sledujeme. Sledujeme, kam všude odcestují, co všechno si koupí, jak mají šťastné partnerství, jak si užívají. Neuvědomujeme si, že možná za těmi skvělými životy, které jsou prezentovány na internetu, stojí možná takové problémy, že bychom svůj život s jejich nakonec ani neměnili.


  Ale stejně srovnáváme náš život s životy druhých, přejeme si být tam, kde oni, prožít to, co oni. A jak tak obdivujeme jejich dokonalost, zapomínáme na život vlastní. Sice možná není tak pestrý, ale je náš. Ale čím více raději sledujeme životy druhých, tím víc jsme z vlastního života frustrováni a přejeme si víc toho a víc tamtoho, a možná už si ani neuvědomujeme, proč vlastně jsme podrážděni a nespokojeni. Ale podle mě mají životy lidí okolo velký vliv na naše myšlení a na to, jak se cítíme. Nedá se mluvit o závisti, tohle si tak nějak nepřipouštíme, vidíme je a řekneme si, že bychom chtěli žít jako oni. Nebo vy to tak nemáte?



Inspirace jen v rozumném množství 

  Inspirace je skvělá věc. Ale stejně jako všeho ostatního, ani ji nesmí být příliš. Vemte si, že byste měli napsat článek na téma jaro. Bylo by vám předložena spousta článků o jaru. Všechny byste je přečetli a pustili se do vlastního plnění úkolu. Co zjistíte? Že všechno, co napíšete vy, vám přijde horší, než články ostatních, třeba i profesionálů. A tak se po hodinách zírání do prázdného papíru nebo na nešťastně blikající kurzor, rozhodnete věnovat se něčemu jinému než psaní.

  Někomu z vás inspirace od ostatních možná vyhovuje, ale já ji nikdy neměla ráda. Vždy když jsem něco kreslila, a předem jsem viděla jinou kresbu, bylo pro mě mnohem těžší vymyslet nové provedení zadaného úkolu, protože jsem nechtěla kopírovat, to co už někdo vytvořil. A o to to bylo těžší. To se samozřejmě nevztahuje na inspiraci z přírody, příhod z vlastního života, nebo životů jiných lidí. Ale nemá cenu snažit se někoho překonat, cílem je překonat sami sebe. Ale opět nás to, co vidíme u druhých, vede k nespokojenosti se sebou.

Každodenní svět

  Ale ne jenom na internetu se můžeme porovnávat s ostatními. Být spokojený sám se sebou je velkou výzvou i v nevirtuálním světě. Ale v základu je to vlastně stejné. Zase sledujeme životy jiných, posloucháme poznámky na naši osobu, řešíme, kdo byl v čem lepší a zjišťujeme, že to, co nám jde, nám vlastně nejde o moc líp než ostatním. A je to tu zase, ten pocit méněcennosti, který někteří z nás tak dobře znají.
  Není nic důležitějšího než se tohoto pocitu zbavit. Ale důležité věci často odkládáme, protože nám nepřijdou důležité natolik, abychom se jimi zabývali právě teď. Vždyť ono to stejně nejde...

Ale jde to..

  Na konec chci říct, že sama sebe nepovažuji za nikoho, kdo by byl v této oblasti vyrovnaný a mohl vám říkat, co máte dělat. Naopak. Stále příliš koukám na názory druhých, stále si říkám, že něco nedokážu, stále koukám na to, jestli jsou ostatní lepší. O kus jsem se ale už posunula. A právě proto věřím, že to jde. Že jde být spokojený sám se sebou.. Je mezi námi spoustu lidí, kteří slouží jako důkaz. Ale ne..

Nebuďme jako oni, buďme kým být chceme.