Zootropolis aneb co nás může naučit dětský animák.

Tuto sobotu jsme se sestrou a taťkou vyrazili k babičce. K večeru jsme dostali chuť zajít si do kina, a tak jsme šli prostě na to, co dávali. Zrovna to byla dětská animovaná pohádka - Zootropolis: Město zvířat. Propletli jsme se houfem malých dětí a smáli jsme se tomu, jak mezi nimi vyčníváme. Ale tak co, proč bychom se někdy nemohli odreagovat u pohádky.
Film nakonec nebyl až tak špatný, a i když byl určen dětem, měl v sobě pár zajímavých poučných prvků ze života. A tak jsem se rozhodla je ve filmu najít a podat vám je společně s přenesením do reálného života.
 

1. Kdokoliv může být kýmkoliv.  
Hlavní heslo filmu bylo už samo o sobě motivační. Děj spočíval v tom, že se malá králičice celý život chce stát policistkou. Nakonec se jí to splní, ale ocitne se mezi samými obrovskými zvířaty jako jsou sloni nebo lvi. A přestože se těší na to, jak bude řešit opravdové případy, dostane nakonec na starost jen parkování.
Ano, pokud chcete být někým, můžete se jím stát, i když na to třeba podle okolí nemáte, nebo se lidé vašeho typu  ještě nikým takovým nestali. Pokud překonáte překážky a budete odhodláni jít za svým snem, tak opravdu můžete být kýmkoliv. Králičice se také nenechala odradit tím, že dostala na starost nudné parkování, naopak si řekla, že dokáže rozdat víc pokut  než ji bylo zadáno. I z toho, co si nepřála, dokázala udělat výzvu. Proto i ty, pokud na cestě za svým cílem narazíš na nějakou vedlejší cestičku, neodflakuj úkoly, které ti život dá. Protože poté můžeš zjistit, že ta cesta vůbec nebyla vedlejší, ale naopak byla to ta nejhlavnější a nepřímější cesta za tvým snem a ty jsi ji nevěnoval/a pozornost.

2. Nenech okolí, aby za tebe rozhodovalo.
Malá králičice sice touží stát se policistkou, ale rodiče se jí to snaží rozmluvit. Chtějí aby prodávala mrkev v jejich vesnici, což bude bezpečné.
Nenech nikdy svoje okolí ovlivňovat tvoje rozhodnutí, ať jsou to rodiče, kamarádi nebo kdokoliv jiný, nikdy je nenech, aby ti zničili tvoje sny.

3. Předsudky
V filmu, kde žijí všechny zvířata v symbióze, při které jsou i dravci civilizovaní, panuje i přes to strach z lišek. Jeden z hlavních hrdinů je lišák. V jedné části vypráví svůj příběh z dětství, kdy se chtěl stát skautem. Ale když složil svou přísahu, ostatní zvířata mu nasadili náhubek se slovy "Myslíš, že budeme věřit lišce bez náhubku?"
Nedávno jsem zrovna jedno video o předsudcích viděla. (zde) Proto nad tím poslední dobou docela přemýšlím. Zjišťuji, že předsudky mám i já. A doufám, že se mi podaří se jich zbavit. Přemýšlím, kdy jsem se podívala na neznámého člověka, aniž bych si hned řekla jaký je. Třeba ještě předtím, než promluvil. A kolikrát jsem se ve svých odhadech spletla. Předsudkům budu věnovat jeden z dalších článků, protože je to podle mě velmi zajímavé téma. 
4. Přetvářka
Jako poslední z bodů jsem si vybrala vlastně hlavní rozuzlení filmu. Nakonec za všemi špatnostmi stála starostka, která ale byla ovce. Za celou dobu nikoho nenapadlo, že by ovce mohla stát za celým případem. Vypadala tak nevinně. Prostě taková ovečka, která nejprve vykonávala jen post hloupé sekretářky.
Některé lidi se možná na první pohled zdají jako obyčejné ovce. Možná dokonce tak působí, i když je známe déle. Ale jejich účel může být úplně jiný, než nám pomáhat. Můžou navenek hrát, že jsou hodní a vlastně trochu hloupí, ale možná mají prsty v něčem, co byste připisovali jen té největší "mafii". Pozor si tedy dávejme i na lidi, kteří jsou hodní a sladcí, možná to není jejich pravá tvář. 

Proto nepovažuji tento animák za ztrátu času. Naopak byl docela k zamyšlení a určitě v něm bylo víc než jen prostý dětský námět.
Na závěr jedna z recenzí na csfd:

Veľmi milá záležitosť, ktorá si získa srdce nejedného diváka. Najsilnejšou stránkou je jednoznačne pointa príbehu: každý môže byť tým čím chce byť, pričom by sa od naplnenia svojho sna, nemal nechať nikým odradiť, respektíve druhá, vykresľujúca chorobu dnešnej doby: škatuľkovanie ľudí podľa farby pleti, rasy, alebo výzoru. *CARNIFEX*